Zrádná touha – Danielle Lori – recenze
Zrádná touha je jednoznačně to lepší, co žánr eroticko-romantické literatury nabízí. Má svoji autentickou...
Knižní recenze: Babička pozdravuje a omlouvá se
Autor: Fredrik Backman
Celkové hodnocení:
Doplňující informace:
Knihu najdete v e-shopu:
Plavat s proudem, nevyčuhovat z davu, nešokovat svými názory… I to se dnes ve světě nosí. Jak se cítí lidé, kteří jsou jiní? Odkud berou odvahu vykročit vpravo, i když dav pokračuje pořád rovně?
Ani jedna z nich nezaslechla Monstrum. Neviděli, jak zvedl obálku. Najednou si však Elsa v bezpečí maminčina objetí uvědomila, proč obrova slova zněla tak podivně a nepochopitelně. Monstrum je totiž vyřklo v babiččině a její tajné řeči. Člověk může milovat svou babičku dlouhá léta, přestože o ní ve skutečnosti neví nic.Fredrik Backman
Fredrick Backman překvapil čtenářskou veřejnost společenským románem Muž jménem Ove. Zatímco v tomto příběhu dominoval smutek a humor byl skryt pod nánosy citlivých situací, tady je to přesně naopak. Absurdnost některých skutečností sice zpočátku působí humorně, ale pod jejich tíhou lze velmi rychle najít smutek a nostalgii.
V centru pozornosti je postava Elsy, a přestože je vypravěč nezávislý, po čase lze zjistit, že je Else mírně nakloněný a čtenářům zprostředkuje realitu její optikou. Dětský, upřímný a ničím neovlivnitelný pohled na svět tak publiku dává prostor k tomu, aby nové souvislosti objevovalo samo, bez pomoci autora či vypravěče. Nastává zde tedy docela zajímavý jev – každý si příběh vytvoří po svém, podle vlastních zásad a představ.
Slovo realita zde také nabírá osobité kontury. Příběh je zasazen do světa fantazie, která nemá jasné ohraničení, a místy přetéká „přes okraje“ svého prostoru. Umocňuje se tak jakýsi nádech pohádky, který je o několik kapitol dále zmírněn pasážemi vyznívajícími reálně a zcela běžně. Tyto části se však pravidelně střídají a ještě pravidelněji nacházejí společný průnik.
Knihu Babička pozdravuje a omlouvá se si můžete zakoupit zde:
Hezkých myšlenek je v textu více než dost. Lze je nalézt už v úvodu, kdy čtenář zná pouze Elsu a její blízké okolí. Ztráta blízkého člověka, snaha zamaskovat vážné věci směšnými příhodami, jinakost v kolektivu, šikana… Postupně Elsa poznává adresáty babiččiných listů a každý z nich disponuje vlastním příběhem, nad kterým se lze zamyslet. Smutek se odráží v každém mikropříběhu, ale autor ho, naštěstí, vyvažuje nevtíravým humorem. Každá emoce, kterou v textu čtenář postřehne, působí dojmem nefalšovanosti. Autor se nesnižuje ke klišé prvkům a dokáže publikum zaplavit city i bez toho, aby vyvíjel zbytečný nátlak.
Nakonec totiž babička řekla i toto: ,Marcel, nepřeji si, aby se Elsa dozvěděla, že umírám, protože sedmiletá děcka si zaslouží superhrdiny. Se superschopností nikdy neonemocnět rakovinou.Fredrik Backman
Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Někdo z nás dnes přijde o život, pokud se někdo jiný dobrovolně nevzdá toho.…číst více
Završení trilogie z hokejového městečka Medvědín. Od událostí, o nichž nikdo nechce mluvit, uběhly dva roky. Všichni se snažíme posunout dál, jenže cosi v tomhle lese to člověku nikdy úplně nedovolí. Jsme město se smutkem v srdci a násilí zde visí ve vzduchu, máme rádi pohádky s dobrým koncem, ale vlastně jsme tušili, že tahle mezi ně nepatří. Tentokrát to začíná vichřicí a končí střelbou. Někdo, kdo byl dlouho pryč, se vrací domů. Někdo nás opouští navždy…číst více
Malý Noah s dědou chodí sedávat na lavičku a povídají si. Pod lavičkou rostou hyacinty, stejné, jaké děda kdysi pěstoval pro babičku. Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách spojených se životem a vesmírem, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni ve stáří přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou a děsí se dne.…číst více
Jack Shakespearow je mistr slova. Psaní mu dává křídla. Na křídlech fantazie objevuje nepoznané, z ptačí perspektivy se dívá na svět a popisuje jeho rozmanité barvy, lidi, věci a věcičky tohoto světa. Jelikož se jeho poslední sbírka básní Hladový jako spisovatel moc neprodává, přivydělává si u nás psaním recenzí a blogů. A dělá to opravdu dobře.
Zrádná touha je jednoznačně to lepší, co žánr eroticko-romantické literatury nabízí. Má svoji autentickou...
Pro mě se kniha Pan Kaplan má stále třídu rád stala určitou formou zpestření...
Zanedlouho uplyne osmdesát let od událostí, které kniha Smrt pro tři ministry popisuje. Přesto...
Kniha Devítka je důležitým svědectvím o velkém hrdinství a vůli k životu. Bylo by...
Pro lepší online zážitek používáme „cookies“. Díky nim přesněji analyzujeme návštěvnost, upravujeme reklamu a uživatelská nastavení. Souhlasíte se zpracováním souvisejících osobních údajů?
Více o cookies