Dramatický přepis s sebou přináší mnohé nástrahy, nemluvě o tom, že osmé pokračování již jednou uzavřené série vzbuzuje i ve věrných fanoušcích nejistotu. Repliky jen s minimálním popisem prostředí a pocitů postav působí stroze, takže se čtenář musí spoléhat jen na vlastní fantazii. Po předchozích dílech, které hýřily pocity a atmosférou, tak přichází šok, který ne každý překoná.

Děj je ale poutavý, nepozorný čtenář se v něm možná na chvíli ztratí, ale po několika stranách se všechny podrobnosti samy ozřejmí. Samotná zápletka se nemusí každému zamlouvat, v tomto případě jde skutečně o individuální postoj, který je ovlivněn osobními očekáváními a předpoklady. Trojice hlavních postav, které rostly před očima svých fanoušků – Harry, Hermiona a Ron, – se zde objevují víc, než jsem zpočátku očekávala, a to i přesto, že mají své potomky, kteří jsou nyní v pozici hrdinů schopných něco změnit.

Mírně mě však zklamaly profily těchto postav, Hermiona, která byla kdysi nejinteligentnější studentkou a výrazně v každém ročníku vynikala, v této části neprojevuje ani zlomek své inteligence a umu. Stejně je to i s ostatními dvěma postavami, které ztratily značnou část svých příznačných rysů. Zobrazení vztahu rodič versus dítě by v tomto případě mělo jistý význam, ale v příběhu je tento motiv rozvinutý minimálně, téměř vůbec. Náročnější čtenář, kterého zajímá i pozadí, nejen akce a dialogy, zde nenajde skoro žádná místa, která by v jeho očích titul trochu pozvedla.