Test hraček pro psy od Mac_thesausagedog

Značka Kong se prezentuje tím, že jsou její hračky velmi odolné. A odolné hračky vyhledává pro své pejsky spousta páníčků. Zejména pokud jsou jejich pejsci takoví jako já a hračky rádi a snadno zničí. Omlouvám se, mami a tati, může za to puberta, ne já. Ale zpátky ke Kongu.

Kong mám už rok a zatím se mi ho nepodařilo zničit. Vážně, přísahám. Opravdu jsem se moc snažil – a snažím se stále, protože já se jen tak lehce nevzdávám. Ale můj červený gumový kámoš Kong stále drží pohromadě. Ani kousek z něj neubyl, vůbec nic. Rodiče jsou šťastní, protože zatím to je jediná hračka, která přežila moji pubertu.

Výhodou Kongu je to, že se do něj vlezou i pamlsky pro mě. Vašemu pejskovi tam můžete dát menší pamlsky nebo ochucené pasty. Kong má totiž jedinečný tvar, díky kterému si ho váš pejsek zvládne chytit a vydolovat z něj pamlsky. Výborně se žvýká, což je skvělé, když nemáte chuť běhat – prostě ho jen držíte a žvýkáte.

Mně se líbí, že dobře skáče a odráží se úplně od všeho. Nejradši mám nekonečné hodiny aportování, kdy Kong přinesu páníčkům, a pak se s nimi o něj přetahuji. Taky to děláte? Myslí si, že jim hračku rovnou dáte, že? Ale vždyť to by nebyla zábava. Já mám jakožto jezevčík trpasličí Kong ve velikosti M. Nejprve se báli, že pro mě bude velký, je to ale ideální velikost pro moji protáhlou tlamičku.

„Interaktivní hra, musíme mu koupit interaktivní hru pro psy,“ řekla jednoho zimního večera moje máma. Hra pro mě? Ale co je to interaktivní? Je v tom jídlo? To byly otázky, které mi běžely hlavou. Brzy jsem se dozvěděl odpovědi. Přišel balíček a v něm takové velké plastové cosi. Nebylo tam jídlo a nemohl jsem si to ani vzít na gauč, nijak to nepískalo ani neskákalo. Říkám si, nuda. Ale potom to přišlo.

Vytáhli sáček mých oblíbených pamlsků, tak jsem zpozorněl. Najednou začali otevírat různé poklopy, zvedat kužely, posouvat plastové kroužky a všude dávat mé pamlsky! Musel jsem je vysvobodit. Nejprve jsem nevěděl jak, ukazovali na ty divné plastové části, kde se skrývaly moje pamlsky. Opravdu jsem potrápil všechny smysly, než jsem pochopil, co po mně chtějí.

Nejjednodušší bylo posunout nosem kroužky, pod kterými byly pamlsky. To jsem zvládl překvapivě rychle. Oni čekali, že mě to zabaví na delší dobu. Potom přišla řada na otevírací dvířka. Tlapkou mi to nešlo. Musel jsem použít svou pusu. Přiznávám se, potrápilo mě to, ale byla to zábava. Otevřel jsem oboje dvířka a nakonec mě čekaly ještě kužely. Řeknu to asi takhle – nebyl jsem s nimi kamarád už na začátku našeho vztahu. Nešlo to. Snažil jsem se je tlapkou shodit, ale nefungovalo to. Nakonec taky pomohla až pusa.

Už vím, co znamená interaktivní hračka pro psy. Znamená to hodně práce a přemýšlení pro mě, ale taky hodně pamlsků. A i radost mých rodičů, jaký jsem inteligentní pes. Je to hračka, s kterou jste společně s páníčky a nemusíte si hrát sami.

Mohlo by vás také zajímat

Také tak milujete větve a klacky, které nacházíte během procházek? Už když jsem byl malý párek (tak mi všichni říkali, i když se jmenuju Mac – divná stvoření, ti lidé), miloval jsou kousání dřeva. Klacíky jsou ta nejlepší hračka a jsou zdarma. Venku jich vždycky najdu spoustu. Je ale pravda, že mě po rozkousání a papání třísek bolí bříško, ale mně to nevadí.

No a teď si představte, že v tom balíku nových hraček na testování jsem našel dřevěný klacek. Byl teda trošku divný, tvar mi moc neseděl, ale bylo to dřevo! Hned jsem se pustil do práce. Máma křičela, že je to nová hračka a nemám ji hned zničit. Chtěl jsem zakřičet zpátky, že jako mami, vždyť je to jen další klacek, oklamali tě. Ale měl jsem plnou pusu.

Dřevěná hračka ve tvaru činky je ekologická, při výrobě nepoužili plast, což potěšilo i moje rodiče. Dřevěná hračka ale bohužel není dost pevná, a tak nevydrží dlouho.

Dřevěná činka voněla „překvapivě“ dřevem a já byl v sedmém nebi. Začal jsem usilovně pracovat na štípání dřeva. Docela se mi to dařilo. Už po pár minutách jsem jednu část dřevěné činky začal dělit na třísky. Hrozivý pohled mojí mámy, když kousky dřeva viděla na koberci v obýváku, nebyl ale moc příjemný. Tak mi ten super dřevěný klacek hned sebrali.

Ti, kteří mě znají, vědí, že mou nejoblíbenější formou hry je přetahování se. A to o všechno. Je jedno, jestli to je polštář, malá hračka – dokážu se přetahovat i o míček (ano, dá se to). Proto mi udělalo velkou radost, když máma z krabice s hračkami vytáhla lano na přetahování. Mělo i míček a uzel, za který jsem mohl tahat já nebo máma s tátou.

Lano na přetahování jsem si hned oblíbil, pořád jsem ho nosil za rodiči, aby se se mnou přetahovali. Vzali jsme ho i na první letošní grilovačku, kde jsem kromě baštění masíčka, které spadlo na zem, měl za úkol být poslušný a hrát si. Tak jsem si hrál s mojí novou hračkou. Máma ji držela a najednou se to stalo. Uprostřed mého přetahovacího lana byla taková plastová část a lano se tady odtrhlo. Máma se zlobila, ale vždyť já přece nejsem tak silný. Co by s tím asi udělal velký pes?

Lano chtěli zastrčit zpět do držátka, ale nedal jsem jim šanci – ta plastová část mě zaujala natolik, že jsem ji spolu s míčkem, který byl na mém laně, rozebral pod stolem, zatímco oni jedli a popíjeli. A tak jsem při sbírání hraček přišel o mé milované lano na přetahování. Prosím vás o minutu ticha, opravdu se mě to dotklo. Prý už takové nedostanu, protože všechno zničím…

Také vám občas zapáchá z pusy, protože jste snědli všechno možné? Mně dokonce koupili zubní kartáček a pastu pro psy. Nebudu se tady přetvařovat a tvrdit, že čištění zubů je moje oblíbená činnost. Vždyť existují dentální pamlsky, které se dají i sníst. Ty preferuju víc. Teď však přišli moji majitelé s něčím novým. Rugby míč Dentafun… Nejprve jsem nechápal, co to je, pak jsem ale pochopil.

Chtějí, abych měl pěkné zoubky. A tak mi koupili dentální hračku pro psy. Nejprve jsme nebyli zrovna velcí kamarádi, teď je to už lepší. Dentální hračka má tvar rugby míčku, takže se s ním docela fajn hraje. Má ale několik jakýchsi štětinek, takové divné gumové části po celém míči. Občas mi tam schovají nějakou dobrůtku, ale prý slouží hlavně k tomu, abych si při hraní čistil zuby a mezizubní prostory.

Mně se líbí, že mi ty speciální drážky masírují dásně, je to příjemné – lepší než kartáček a nepříčetný výraz mé mámy, která se snaží vyčistit mi zuby. Co mě zaujalo, je zajímavá vůně. Babička má na dvoře takovou rostlinku, nedovolí mi ji počůrat, ale minule mi ji dala ochutnat a voněla skoro jako můj nový míč. Vůně máty mile překvapila i mé rodiče.

Hračka je netoxická a dá se omýt vodou, pokud ji váš pejsek hodně oslintá nebo zašpiní při hraní venku. Dokonce i docela slušně skáče, když mi ji hodí. Já i moji majitelé ji hodnotíme pozitivně, je to praktická hračka. Já si hraju, čistí mi to zuby, máma je spokojená, takže je to výhra pro všechny. Hlavně pro mě, pokud to tedy znamená, že už neuvidím kartáček na zuby.

Miluji plyšové hračky. Ony nemilují mě. Pro mě plyšová hračka představuje výzvu. Výzvu, jak nejrychleji ji dokážu rozebrat. Začínám vyčuhujícími částmi, jako jsou ruce, nohy, ouška, parohy. Teď jsem dostal sobíka, který měl kromě oušek i parohy. Automaticky se stal mým oblíbencem a začal jsem pracovat na tom, aby byla výzva splněna. Hračka dokonce pískala, a tak to vypadalo, že se jí líbí, že ji ničím.

Máma mého sobíka nazvala Kong plyš, prý mají i jiná zvířátka, nejen sobíka. Jenže moje máma je vánoční fanatik, ta ženská zdobí vánoční stromeček prvního prosince a na vánoční filmy se dívá od září do března. Takže už víte, proč ze všech dostupných možností – ovečka, opička a sobík, vybrala právě soba.

Hračky od značky Kong jsou prý nezničitelné – to se nám doma potvrdilo po roce používání gumové hračky Kong. Ale co plyšová hračka Kong? Sob se snažil, dlouho bojoval a docela slušně se držel. Na moje poměry…

Po měsíci tvrdé práce jsem mu nejprve utrhl uši, byly malé a směšné, nelíbily se mi. Potom se mi podařilo odtrhnout mu nohu. Máma křičela, protože sobík byl prý drahý plyšák. A tak mi mého milovaného sobíka sebrala. Pak si všimla, že i když jsem sobovi utrhl nohu a byl celý oslintaný a bez uší, tak nebyla hračka otevřena. Neměli jsme kusy plyše po celém obýváku. Plyšová hračka od značky Kong se tak osvědčila jako docela pevná a odolná. Nohu jsme přišili zpátky, sobíka ale dostávám na hraní pouze pod dozorem.

Nikdy jsem neměl létající talíř pro psy. Znal jsem jen talíře, které doma občas vylížu, když je nechá návštěva na konferenčním stolku v obýváku. Ty mám rád, vždy chutnají jinak. PS: Děkuji ti, Bože, že jsi mě stvořil tak dlouhého, díky tomu dosáhnu na všechny dobroty na stole. Ale zpátky k talíři. Máma vybalila krabici plnou hraček. Říká mi: „Koukni, Macu, létající talíř.“ Podíval jsem se na to oranžové cosi. No, mělo to tvar talíře, ale bylo to gumové a nechutnalo to tak dobře jako talíře na stole. Dal jsem tomu ale šanci.

Doma jsme si s ním nehráli, pak ho vzali na náš výběh pro psy. Úžasné místo, máte i vy takové? Pustí mě tam z vodítka a jsou tam i moji kámoši. Můžu běhat, hrát si. A tak jsem objevil kouzlo létajícího gumového talíře pro psy, který je vyroben z přírodní gumy.

Trixie létající talíř Doggy letěl přes celý výběh pro psy – a to je ten náš docela velký. Utíkal jsem co nejrychleji, jak jen to moje krátké nohy zvládaly. Baví mě za ním utíkat, když letí, honím ho jako ptáčky.

Vždy létající talíř přinesu zpátky, aby mi ho hodili znovu. Protože páníčci jsou líní, musím jim vždy donést i míček, když ho odhodí. Jsou i ti vaši takoví? Ještě, že nás mají. Neuměli by si hrát sami. Objednali mi velikost 24 centimetrů – trošku se přepočítali. Talíř je dost velký. Když ho já, jezevčík s nízkým podvozkem, nesu zpátky k pánům, tak se mi občas stane, že se při běhu talíř ohne o zem a já udělám kotrmelec. A oni se mi pak smějí. Talíř umí kromě létání i plavat. Takže mi ho můžou hodit i do vody. Já mám z vody ještě trošku strach, ale možná se toto léto konečně odhodlám plavat u nás v řece, kámoši to dělají.

Tak a teď mi neuvěříte. Chtěl bych moc kámoše. Takového, který s námi bude bydlet – bráchu, sestřičku, chápete? Moji kamarádi z venku mají doma parťáky. Bydlíme v bytě, a tak byla prosba o dalšího psa zamítnuta. Namísto toho jsem dostal plyšovou hračku. Ale ne obyčejnou. Je to hračka pro psa Jezevčík Dougy. Jezevčík Dougy se stal mým novým kamarádem. Brácha, kterého jsem vždy chtěl – a také má tak divné jméno jako já.

Plyšový jezevčík se ukázal jako dobrý parťák. Dokonce si se mnou při hraní i povídal, spíš pískal, ale pouze tehdy, když jsem ho kousal. Mně se to líbilo: „Mami, podívej, on píská, líbí se mu moje hra,“ ukazoval jsem mé mámě.

Plyšová hračka ve tvaru pejska vydržela slušnou dobu bez újmy na zdraví. Jako první padly za vlast oči, nechtěl jsem, aby viděl, jak se přibližuji a jdu útočit, tak jsem ho oslepil – jako Harry Potter toho velkého hada, už to znám nazpaměť, protože na to stále koukáme. Vážně nechápu, jak to táta s mámou vydrží. Pak jsem zkusil rozebrat přední tlapku, což se mi podařilo, ale maminka ji šikovně zašila. Později jsem ale utrhl zadní tlapku, a tak se proces opakoval, protože jsme po obývacím pokoji měli všude plyš – i jsem ho vykakal… Stydím se za to, nejezte to, bude vás bolet břicho.

S Dougym jsem kamarád dodnes, i když musel kvůli mně přežít několik operací jehlou vedenou mou mámou. Pokud hledáte milou pískající hračku, která vypadá hezky a je docela odolná, zkuste Dougyho. Je to fajn kámoš a dobrý parťák, možná i vaši pejsci jsou osamělí a potřebují kamaráda.

Všichni moji psí kamarádi měli míčky pro psy. Takové kulaté věci, které vám hodí a vy je máte donést. Některé skáčou, některé jsou velké a jiné zase malinké. V balíku hraček jsem našel svůj míč i já. V minulosti jsem nebyl moc velkým fanouškem míčků, raději mám plyšové hračky nebo můj Kong. Tenhle se mi ale moc zalíbil.

Míč s otvorem na krmivo, ano, čtete dobře, tento míček má šikovný otvor, do kterého mi schovají mlsky. Když si s ním hraju, pamlsky vypadávají. Úplně geniální nápad, pamlsky miluji. Míček je menší, proto se do něj vejdou spíše malé pamlsky, ale můžete do něj nalámat i ty větší.

Míček se mi ale nelíbí jen kvůli pamlskům, i když moji rodiče si myslí opak. Nový míček je gumový a měkký – když ho koušu, tak se mi ohýbá v tlamičce. Není to ten tvrdý míč, se kterým se nedá pořádně hrát. Skousávám ho v tlamičce, lovím pamlsky, které z něj vypadávají, a zároveň i pěkně skáče a je vhodný na aportování ven. Už mi ho chtěl ukrást i můj nejlepší kamarád Helmi.

Mamince se líbí, že je míček vhodný pro vzdělávání psa, čili mě. I když na mě většinou volá klobásko, párečku a podobně. Fakt mi ta ženská dělá ostudu. Každopádně, míček je kombinací zábavy, ale také vzdělávání. Vzbuzuje u pejsků zájem a musíme přemýšlet, jak odtud ty pamlsky dostaneme. Prozradím vám to, koulejte ho po zemi! Tak to jde nejlépe.

Na závěr mého testování jsem si nechal GiGwi Plush Friends psa s křupavým krkem – u nás doma jsme mu říkali jen křupavý krk. Ten mě totiž na této hračce zaujal nejvíc. Byl to pes s nejdelším krkem, který jsem kdy viděl – a ten krk křupal. Vydával vtipné zvuky.

Šlo o plyšovou hračku pro psa, která není tak obyčejná jako většina plyšových hraček. Pískala mu hlava – u mě bonusový bod. Všechno, co píská, projde testem oblíbenosti. Potom jsem zjistil, že i jeho krk vydává divné zvuky. Bral jsem to tak, že má asi nějaký problém, jako když vám praskají kosti, to asi není v pohodě. Jelikož jsem empatický pejsek, rozhodl jsem se mu pomoci.

Na základě všech informací, které mi moje máma o hračce říkala, jsem zjistil, že má vnitřní skelet z tvrdého plastu, díky kterému se při hře ohýbá a vydává ty křupavé zvuky. Nechtěli mu pomoci, vždyť ten můj pejsek má plast v krku. Tak jsem začal s operací.

Schoval jsem se pod gauč a udělal mu nahoře na krku díru, vyndal jsem mu ten plastový skelet ven, aby už netrpěl, a následně jsem ho chtěl zneškodnit. Máma si mě ale všimla. Nebudu lhát, dostal jsem na zadek, že si nevážím nové hračky, ale já jsem mu jen chtěl pomoct. Máma mu nacpala skelet zpět do krku a zašila ho. Ha! Myslela si, že mi zneškodní možnost záchrany, já jsem ale stehy ignoroval a vytáhl skelet znovu. Pokud máte doma pejsky, kteří jsou také podobně empatičtí, asi jim raději nedávejte hračku pejska s křupavým krkem.