Nejde o jednolitý příběh, který by měl úvod, jádro a závěr, ale i přesto je čtení poutavé. Struktura knihy je přesně taková, jako i deprese samotná – nepředvídatelná, místy rozrušená a neučesaná. Autorovo vyprávění totiž nedodržuje žádnou chronologii, volí přesně taková slova, jaká se mu právě vynořují v duši, a zobrazuje čtenářům takové vzpomínky, které právě uzná za vhodné a které dokáží podtrhnout to, co chce světu sdělit. Navzdory absenci jakéhokoli řádu v jeho vyprávění však kniha nepůsobí na čtenáře chaoticky.

Rovněž je důležité podotknout, že ačkoli se kniha Důvody, proč zůstat naživu zabývá onemocněními duše, nejde o psychologickou příručku či prvoplánovou motivační literaturu. Čtenář zde nenajde žádné odborné termíny ani složitá vysvětlení z oblasti biologie. Jde čistě o vyprávění muže, který se svěřuje se svými zážitky a vzpomínkami, přičemž jeho cílem není čtenáře motivovat nebo edukovat. Chce jen poukázat na to, že deprese nikdy není větší než člověk samotný – a to bez použití frází plných klišé.

Přestože se kniha zabývá těžkým a citlivým tématem, samotné čtení pochmurné není, právě naopak – vnese do duše čtenáře různorodé pocity a zapůsobí na něj, jako by k němu promlouval přítel, kterého důvěrně zná. Jde v podstatě o jakýsi „jednostranný rozhovor“ – zatímco autor vypráví, čtenář objevuje nejen vzpomínky a myšlenky, ale nachází i kousky své osobnosti, které se předtím bál odkrýt i sám před sebou. Závěrečné řádky zanechávají v člověku dojem, že ať se mu do cesty postaví cokoli, nikdy to nebude větší a silnější než on sám.

Matt Haig, anglický autor a novinář, se narodil v roce 1975 v Sheffieldu. V češtině mu vyšlo několik děl, především ze žánru Young adult – Půlnoční knihovna, Vězeň času a Kluk jménem Vánoce. Momentálně žije v Londýně, má manželku a dvě děti a nadále se věnuje psaní.