Princip knihy V obklíčení idiotů spočívá v tom, že autor rozčlenil lidi do 4 skupin. Každou z nich do detailů popisuje a vyzdvihuje její skryté „nástrahy“. Čtenář tak postupně zjišťuje, jak by měl rozeznat modrý, červený, žlutý a zelený typ osobnosti a jak je nejlepší s nimi komunikovat, či dokonce žít v jedné domácnosti. Všechny postřehy jsou podepřeny autorovými zkušenostmi z praxe, takže čtenář zde kromě informací najde i pasáže, které informační rovinu trochu odlehčí a nejen zjednoduší čtení, ale rovněž prohloubí všechny dosud zaznamenané poznatky.

Čtení knihy má na člověka přímo uklidňující vliv – každý z nás si oddechne, když zjistíme, že nejsme divní a že se se stejnými situacemi a problémy potýkají i jiní. Kniha poskytuje jakousi omluvu za dřívější nepříjemné situace, ve kterých jsme se ocitli – nejsme na vině my, ani ten druhý. Jednoduše se setkali dva lidé, kteří nedokázali typ osobnosti toho druhého načíst, pochopit a vhodně s ním pracovat. Autor rovněž poukazuje na to, jak si nebrat některé poznámky či styl komunikace příliš osobně. I zde platí, že dotyčný to s námi vůbec nemusí myslet špatně, jen se vyjadřuje způsobem, který je nám vzdálený a často je pro nás i nepochopitelný.

V obklíčení idiotů je vskutku zajímavý knižní kousek. Přestože je nabitý informacemi, které jsou pro čtenáře takříkajíc nové, čtení není vyčerpávající ani únavné. Stále máte pocit, že čtete spíše oddechovou literaturu než knihu, která vás má něčemu novému naučit. Přestože se kniha soustředí na jiné lidi, určitě v ní najdete i sebe. Doporučujeme všem, kteří chtějí s lidmi vycházet, aniž by vznikaly nepříjemnosti nebo situace, ve kterých budete mít pocit, že zešílíte.