Život jedna báseň – Colleen Hoover – recenze
Život jedna báseň od Colleen Hoover není její nejlepší knihou, ale fanoušky toto dílo určitě neurazí. Jde o kratší příběh s množstvím smutných situací a několika pěknými myšlenkami, které se dokážou dostat čtenáři hlouběji pod kůži. Přesto však knihu doporučujeme především mladším čtenářům. Ti příběhu odpustí jeho prvoplánovost a někdy…
Hříšně bohatý – Meghan March – recenze
Kniha Hříšně bohatý sice nenaplní vaše prvotní očekávání, ale přesto dokáže překvapit. Pokud neprahnete po romanticko-erotických scénách a chce se vám začíst se do netradičního příběhu s tradičním motivem Romea a Julie, vypadá to, že tato kniha by mohla být správnou volbou.
Vzpomínky na něj – Colleen Hoover – recenze
Zasáhne čtenáře, přinutí ho přemýšlet o vině, chybách a odpuštění, poukáže na to, že každá mince má vždy dvě strany. Přestože se nejedná o velkolepé dílo a má své chybičky na kráse, určitě jde o jeden z lepších titulů na poli knižní romantiky.
Učiteľova dcéra – Julie Klassen – recenze
Milovnice historických romancí si touto knihou určitě přijdou na své. Příběh má pěknou atmosféru, postavy jednají tak, jak se to od nich v tomto žánru očekává, děj nikam zbytečně nespěchá a dává čtenáři prostor k tomu, aby si knihu vychutnal.
Hypotéza lásky – Ali Hazelwood – recenze
Knihu Hypotéza lásky lze označit za příjemné čtení, které dokáže mile překvapit. Příběh má hlavu a patu, kromě lásky zobrazuje také nástrahy studentského života či problémy mladých vědců.
Námi to končí – Colleen Hoover – recenze
Nakonec nás však příjemně překvapí – obsahem, hloubkou, myšlenkou a řadou prvků, které dělají knihu skutečně výjimečnou. Jedná se o hodnotný, odpočinkový příběh, který rozhodně stojí za přečtení.
Kavárna v Kodani – Julie Caplin – recenze
Žít je umění – a tato kniha to zvládne čtenáři připomenout. Je zvláštní, že příběh dokáže upoutat i člověka, který běžně podobný žánr nečte.
Tracyho tygr – William Saroyan – recenze
Není kniha jako kniha. Zatímco některou přečteme jen jednou a směle ji odložíme do knihovny, aniž bychom měli chuť vrátit se k ní, tak občas se nám dostane do rukou (v tomto případě do uší) skutečný skvost. Takový, jehož obsah se nevyčerpá ani po několikátém setkání s ním.
Soumrak dne – Kazuo Ishiguro – recenze
Opravdu chceme to, za čím kráčíme? Ztotožňuje se naše duše s naším jednáním? Nebo svým projevem jen maskujeme nedostatky?
Muž jménem Ove – Fredrik Backman – recenze
Sousedy si nevybíráme, ačkoli by se nám možnost této volby mnohdy hodila. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, jak vnímají vaši sousedé právě vás? Pravděpodobně ne. No nic… Myslím, že ani Ove nad tím nikdy neuvažoval.