Muž jménem Ove – Fredrik Backman – recenze
Sousedy si nevybíráme, ačkoli by se nám možnost této volby mnohdy hodila. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, jak vnímají vaši sousedé právě vás? Pravděpodobně ne. No nic… Myslím, že ani Ove nad tím nikdy neuvažoval.
Zázračný úklid – Marie Kondo – recenze
Jen malá část z nás se může pochlubit tím, že má perfektně uklizenou domácnost, ve které má všechno své místo, nic se neválí na dně skříně, nebo nedej bože na podlaze v předsíni. Je možné skoncovat jednou provždy s nepořádkem?
Jeden z nás: Příběh o Norsku – Asne Seierstad – recenze
22. červenec 2011 – den, kdy se médii šířila zpráva, které je obtížné uvěřit. Anders Breivik se kvůli svému zločinu zapsal do povědomí veřejnosti jako někdo, kdo chladnokrevně ukončil životy téměř osmdesáti lidí.
Harry Potter a prokleté dítě – J. K. Rowling – recenze
Má smysl pouštět se znovu do něčeho, co už jednou bylo uzavřeno? Napojovat nové a tenoučké nitky do míst, kde už je dávno pevný a silný uzel, se nemusí vždy ukázat jako dobrá volba… Nebo přeci jen ano?
Dívka v ledu – Robert Bryndza – recenze
Peníze nejsou všechno. Známá a trochu „otřepaná“ fráze, ale především nesmírně pravdivá. Bohatství, prestiž a vysoké společenské postavení ještě nejsou zárukou šťastného života, a to obzvlášť tehdy, když se někdo mezi smetánkou ocitne jen díky tomu, že se prostě „uměl narodit.“
Dívka v pavoučí síti – David Lagercrantz – recenze
Kráčet v cizích stopách nikdy není jednoduché. Ještě obtížnější však je, rozhodneme-li se pokračovat v cestě, kterou před námi prošel někdo jiný. David Lagercrantz se odhodlal převzít žezlo po někom, kdo už v literárních vodách panovat nemůže. Jak tento pokus skončil?
Cizinec – Albert Camus – recenze
Absurdní případ pana Mersaulta je příkladem nesmyslnosti lidského ducha. Rozdělený na dvě části popisuje život před vraždou a po ní. Muž je odsouzen za vraždu, ale v konečném důsledku je jeho čin posuzován podle dlouhodobého chování.
Karlík a továrna na čokoládu – Roald Dahl – recenze
Po čem touží všichni milovníci sladkostí? No přeci po návštěvě velkolepé továrny Willyho Wonky! Toto štěstí mělo jen pár vyvolených dětí – a mezi nimi byl i Karlík.
V lese visí anděl – Samuel Bjork – recenze
Severští autoři to prostě umí… Vytvořit komplikovanou zápletku, vyšetřovatele, kteří kromě svého nalomeného soukromí nesou na bedrech i zodpovědnost za životy jiných.
A stromy ve Vídeňském lese stále stojí – Elisabeth Åsbrink – recenze
Není nic smutnějšího než fakt, že se společnost nedokázala poučit z chyb již jednou spáchaných, že opět dělá stejné či podobné přešlapy a tvrdošíjně se snaží rozsévat mylné mínění o tom, že se lidstvo pohnulo vpřed.